VLNA VE VLNĚ:

V lednu za pec si sednu. Před mrazem se dá třeba také utéct
do Jižní Ameriky. Anebo nechat teplo z Ekvádoru, Peru a Bolívie
přijít za námi – ve formě vlny z alpak.
Tyto menší, křehčí příbuzné lam vyšlechtěné z vikuní
se popásají na andských svazích a kulí své mandlové oči
ve stylu Adiny Mandlové.
Stáda alpak jsem potkala i v mrazivém podhůří ekvádorské
sopky Cotopaxi v pěti kilometrech nad mořem, hustý a teplý
kožich tedy rozhodně potřebují.
Rouno se v andských zemích tradičně zpracovává po celá tisíciletí;
pestrobarevné pletené čepice s tradičním vzorem zjednodušených
lam tu pořídíte za tři americké dolary,
rukavice ještě levněji.
Alpaka sice nepřebije mohér z angorské kozy nebo kašmír leskem
a jemností, ale zato víc hřeje, neškrábe a dělá radost alergikům,
protože na rozdíl od ovčí vlny neobsahuje lanolin.
Lehkosti a hřejivosti alpaky si všimli už i výrobci
outdoorového oblečení, takže ji začínají zařazovat
po bok umělých vláken.

obrázek

Spotřebitelům pomáhá při rozhodování se pro alpaku i to,
že příze dovážená z Nového světa je většinou zpracovávána
ve střižnách místními farmáři a zaměstnanci,
kterým zajišťuje obživu.
Není třeba zmiňovat, že chov alpak ve stínu inckých ruin
je zásadně ekologický.
Jednou ročně se opatrně ostříhají – přeměnou jedné alpaky
na vyholeného pudlíka se získá až pět kilogramů vlny.
V posledních letech se skupiny chovatelů alpak formují
i ve Spojených státech či Austrálii a drobní chovatelé
se objevují i v Česku a okolí.
Ekofarma v příhraničním saském Lengefeldu dokonce
zve na prohlídku svého chovu.

obrázek

V roce 2009 se možná budeme s vlnou alpak
a z dalších exotů setkávat častěji – OSN jej totiž
vyhlásila „Rokem přírodních vláken“ za účelem
zviditelnění tohoto cenného vývozního zboží jedné
z nejhezčích částí třetího světa.

obrázek

Napsal : Kateřina Kadlecová, časopis RESPEKT 3 / 2009
Vlna ve vlně - původní članek

Z P Ě T

NAVRCHOLU.cz