O ALPAKÁCH:

Alpaky pocházejí z And v Jižní Americe.
Žijí v nadmořské výšce až 5000m. Populace Alpak čítá
k dnešnímu dni asi 3 miliony zvířat.
99% všech zvířat žije v Jižní Americe (Peru, Bolívie a Chille).
Jinde (např.severní Amerika, Evropa, Austrálie) se Alpaky výrazněji
rozšířily teprve kolem roku 1984.
V Evropě na ně můžete narazit např. v Německu, Francii,
Holandsku, Anglii, Švýcarsku a jinde.

obrázek

obrázek obrázek obrázek

Názvosloví alpak:

Samice : Hembra
Samec : Macho
Mladá alpaka (do 1.roku) : Tui
Mládě : Cria

Již před objevením člověka v Jižní Americe existovala dvě odlišná
plemena alpaky. Huacaya a Suri. Rozdíl mezi oběma fenotypy je v rozdílném
uspořádání srsti.
HUACAYA je robustnější a silnější. Srst je kompaktnější s kratšími vlákny
a připomíná rouno ovcí plemene Corriedalle. Snadněji se barví
a je více ceněno než vlákno plemene Suri.
SURI má vlákno až 15 cm dlouhé, tvoří prstence,
které spadají podél těla a na hřbetě se vytváří dělící brázda.
Vlákno je lesklé a hladké a hůře se barví, proto při textilním
zpracování se mísí s jinými vlákny. Rouno je podobno vláknu ovcí
plemene Lincoln. Při páření zvířat typu Huacaya se rodí 2 % zvířat typu Suri
a při páření zvířat typu Suri 17 % zvířat typu Huacaya.
Narazit můžete například i na "semisuri".
Všechny čtyři druhy lam (lama guanaco, lama krotká, vikuňa a alpaka) mají
74 chromozomů, proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení
se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze rukou člověka.
Nejobvyklejší kříženci jsou lama krotká x alpaka a nazývají se huarizo.
Kříženci s alpakou a vikuňou jsou nazýváni pakovikuňa a kříženci
lama krotká x vikuňa jsou lamovikuňa.

obrázek obrázek

Za nejlepší křížence se považuje pakovikuňa. Pakovikuni, které byly vypuštěny
do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera Titicaca,
se volně kříží a vznikají tak nové variety.
Wari neboli huarizo jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány
na llamawari (tedy podobní lamě) a pacowari (podobný alpace).
Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou plodní.

obrázek obrázek

obrázek

TRÁVÍCÍ SOUSTAVA U ALPAK:

Trávící soustavu u alpak představuje vícekomorový žaludek,
jehož jednotlivé části se označují jako C1, C2 a C3 kompartment,
přičemž by se dalo říct, že C1 se nejvíce podobá bachoru,
a C2 čepci. Kompartment C3 je rozdělený na dvě části,
kde druhá část produkuje trávící enzymy.

obrázek

Na kompartmentu C1 jsou zvláštností četné žláznaté sklípky
napomáhající vstřebávání látek.
Oproti klasickým přežvýkavcům mají rychlejší bachorové kontrakce, cca 3-5/min.

KOSTRA ALPAKY:

Pro zvětšení klikněte na obrázek

obrázek obrázek

VLNA VE VLNĚ.
Článek v časopisu "RESPEKT"
(leden 2009)
V roce 2009 se možná budeme s vlnou alpak a z dalších exotů setkávat
častěji – OSN jej totiž vyhlásila
„Rokem přírodních vláken“.
číst celý článek

obrázek

ANDSKÉ LODĚ.
Povedený článek v časopisu "Země světa"
(leden 2009)
Lamy – zvířata u nás známá většinou jen luštitelům
křížovek jako „bezhrbý velbloud na čtyři“ hrála výraznou roli
v prekolumbovských kulturách jihoamerických velehor a v mnoha ohledech
neztratila svůj význam ani později.
Pro přepravu jakýchkoli nákladů v Andách byli tito sudokopytníci
až do rozvoje automobilové dopravy tak nenahraditelní, že získali přídomek,
jenž dal název i tomuto článku...
číst celý článek


ŠLECHTIC VÍ, JAK OCHRÁNIT SVÉ OVCE
Princ Charles: Nasadil lamy proti liškám!
09.06.2008
Charles miluje ovce, ale není sám. Jeho ovečky milují také lišky.
A jak si s ryšavými šelmami poradit, když je nechcete střílet?
Princ nasadil do akce agresivní jihoamerické lamy alpaky!
Britský korunní princ Charles je zanícený ekolog, který na svých
farmách prosazuje bio zemědělství.
Jeho stáda ovcí ovšem každý rok decimují lišky. Princ z Walesu je ale nechce
střílet ani trávit. Modrá krev si ale vždy
poradí - Charles do akce nasadil divoké lamy.
Ty si totiž s ovcemi skvěle rozumí, ale šelmám dají co proto,
jen když se ke stádu přiblíží.
Lišky Charlesovi ročně zabily až padesát nově narozených jehňat.
Ale s lamami zatím nedošlo k jediné ztrátě.
Alpaky totiž nedají liškám žádnou šanci, sotva je zpozorují,
rozběhnou se k nim a snaží se je zahnat svými kopyty nebo dokonce ubít.
Zatím Charlesovi zaměstnanci ale žádnou mrtvou lišku neobjevili,
přesto letos na jaře nedošlo k žádné ztrátě ve stádu ovcí.
"Když liška vstoupí na pastvinu, všechny k ní okamžitě jdou nebo běží.
Alpaka může kopnout nebo dupnout velmi silně, takže liška dostane rychle
jasnou odpověď," tvrdí Rob Bettinson, chovatel lam.
(zdroj: BLESK.CZ)
www.blesk.cz - celý članek

NAVRCHOLU.cz